V E S M Í R - jeho základy a SLUNEČNÍ SOUSTAVA

   Slunce je hlavní hvězda posloupnosti. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená asi 150 milionů km. Je tedy hvězdou k Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330 000 krát větší než hmotnost Země. Slunce je koule ŽHAVÉHO PLAZMATU, neustále produkuje ohromné množství energie.  

Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což činí asi 109 průměrů Země.

• Vznik a vývoj

   Slunce vzniklo spolu se Sluneční soustavou ze hvězdné mlhoviny. Délka života hvězdy typu G2, tedy skupiny do které spadá i Slunce, se pohybuje okolo 10 miliard let. Po vyčerpání zásob vodíku se předpokládá, že se termojaderná reakce v jeho vnitru na krátko ustane, tlak záření přestane působit proti vlastní gravitaci, což naruší vnitřní rovnováhu. Tato reakce bude probíhat několik miliónů let, což Slunce na okamžik opět stabilizuje. 

• Vlastnosti

   Slunce je jednoznačně největší nebeské těleso, které se nachází ve sluneční soustavě. Má přibližně 109 krát větší průměr než Země a 1 300 000 násobně vetší objem. Celkově obsahuje okolo 99,8% hmoty sluneční soustavy. Jeho hmotnost a svítivost je však větší než je průměr hvězd nacházejících se v naší Galaxii. 

• Barva

   Slunce je viděno ze Země, jako červené jen při svém východu a západu. Molekuly vzduchu absorbují kratší vlnové délky světla (modré světlo), takže pozorovateli zůstane převážně červená. Naopak je-li Slunce kolem poledne vysoko nad obzorem, jeví se barva oblohy jako modrá, protože sluneční světlo urazí nejkratší vzdálenost atmosférou.

Pokud je Slunce pozorováno z místa mimo vliv atmosféry, je díky svojí pozici menší než Modrý obr. 

• Tvar Slunce 

   Slunce je téměř dokonalá koule, se zploštěním přibližně pouhých 10 km polárního průměru vzhledem k rovníkovému. Tento téměř ideální stav je dán částečně tím, že odstředivý efekt sluneční rotace je asi 18 milionkrát slabší, než přitažlivost na povrchu v oblasti rovníku. 

• Složení Slunce

   Složení Slunce není do dnešních dnů zcela známé. V jádře vlivem jaderných reakcí je větší obsah helia, než na jeho povrchu. Předpokládá se, že v jádře je vodík zastoupen již 34% a hélium 64%.

• Pohyb Slunce v Galaxii

   Slunce se vůči Zemi a ostatním tělesům sluneční soustavy téměř nepohybuje. Z pohledu Galaxie však Slunce není stacionárním tělesem, ale obíhá kolem galaktického jádra přibližně ve vzdálenosti 30 000 světelných let od jádra rychlostí přibližně 250 km×s^-1. Slunce oběhne střed Galaxie ve vzdálenosti 25 000 až 28 000 světelných let jednou za 226 miliónů let. Tento oběh nemá tvar kružnice a ani elipsy, ale vykonává zvláštní pohyb po tak zvaných galaktických epicyklech. Jedná se o elipsu, jejíž střed obíhá kolem středu Galaxie po kružnici. Jeden oběh Slunce okolo středu Galaxie se nazývá galaktický rok.